Markéta Pravdová

Níže uvedené informace jsme získali z veřejných zdrojů. Pokud jsou v nich faktické nepřesnosti, prosím, kontaktujte nás emailem: info@nfnz.cz. Děkujeme!

Nominující organizace: Akademie věd ČR

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 7  z 18 hlasů 

Základní údaje

• *1974, studovala filozofii a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK, získala doktorát z mediálních studií na Fakultě sociálních věd UK.  
• Jazykovědkyně a bohemistka, pracuje v Akademii věd ČR a v Ústavu pro jazyk český, dříve působila také na Univerzitě Karlově jako externí vyučující.
• Podílela se vzdělávacích programech o jazyce v ČT (O češtině), ČRo (Slovo nad zlato), Lidových novinách, MF Dnes, Blesku a v dalších médiích.
• Je vedoucí autorkou, spoluautorkou či editorkou několika knih o češtině, např. Akademické příručky českého jazyka, a Internetové jazykové příručky.
• Není členkou žádné politické strany.

Názory na ČRo a média

Newsroom ČT24 přestavuje kandidáty do mediálních rad:

Rozhovor s Markétou Pravdovou (sledujte od 6:14)

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• “Dlouhá léta pracuji v Ústavu pro jazyk český, byla jsem mnoho let vedoucí oddělení jazykové kultury a šéfredaktorkou časopisu Naše řeč. Jako členka akademické rady mám na starosti mj. vztahy s veřejností. Na nominaci jsem kývla, protože mě média velmi zajímají,” říká dlouholetá spolupracovnice České televize i Českého rozhlasu, která kromě filozofické fakulty absolvovala také mediální studia. V akademické radě se mimo jiné schvaluje rozpočet Akademie věd, Markéta Pravdová má tedy zkušenost se skladbou rozpočtu veřejné instituce a očekáváními, která jsou s ním spojena. 
• Mezi nejzávažnější otázky současného Českého rozhlasu řadí financování. “Je dobře, že se poplatky platí a časem by se mohly zvednout, ale to nerozhodne Rada ČRo, ale poslanecká sněmovna.” Rezervy vidí v majetkové struktuře Českého rozhlasu, například nemovitostech. “Nejsem určitě ta, která by nesla vlajku, že se má rozhlas zbavit všech nemovitostí, to určitě ne. Diskutovali bychom o tom v radě.” Rozhlas by měl rovněž zapracovat na interní komunikaci, aby nevznikaly komunikační šumy mezi centrálou a regiony.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• Aleš Juchelka (ANO) se zajímá, jaké šumy vznikají mezi Prahou a regionálními stanicemi. “Český rozhlas čelí různým útokům, třeba že je tam příliš velký vliv ‘pražské kavárny’. Myslím si, že to není pravda. Ale nemám pocit, že by rozhlas táhl za jeden provaz, myslím, že by centrála měla víc pomáhat regionálním stanicím.”
• Marcela Melková (ANO): “Jste jedna z největších odbornic na český jazyk. Jaký je váš názor na češtinu v mediálním prostoru a konkrétně v Českém rozhlase? Je potřeba tuto záležitost nějak upravit?”
• “Myslím si, že Český rozhlas to má nastavené velmi dobře, má interní směrnice. Drží si velmi vysokou laťku, je na něj kladen také nárok, aby byl normotvorný,” odpovídá Markéta Pravdová. Občas má však pocit, že je ve vysílání až přehnaný tlak na nejčistší možnou podobu češtiny.
• Barbora Kořanová (ANO): “Jaký je váš názor na přechylování příjmení?”
• “Je kolem toho zbytečná panika a humbuk, i když chápu, že se s tím i Český rozhlas musí poprat. Pokud je možné přechylování, přechylovala bych. U zahraničních hostů bych na to ve vysílání přistoupila, pokud by si to přáli,” odpovídá jazyková expertka. Líbí se jí například pořady Experiment nebo Meteor.
  

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

• Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?
  • Role veřejnoprávních médií je celkem dobře vymezena zákonem. Patří k ní mimo jiné poskytovat objektivní, vyvážené a všestranné, leč nestranné informace, poskytovat vyváženou nabídku pořadů pro všechny občany, přispívat k právnímu vědomí občanů a rozvíjet jejich kulturní identitu, včetně národnostních a etnických menšin, podporovat názorovou rozmanitost a pluralitu s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci. Podle mého názoru se tuto roli Český rozhlas snaží plnit, seč může.
• Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?
  • Dlouhodobě se řeší podfinancovanost Českého rozhlasu. Otázka zvýšení koncesionářských poplatků jako hlavního zdroje příjmů rozhlasu je namístě. Tuto otázku ale nevyřeší Rada Českého rozhlasu, ale politická reprezentace. Osobně se domnívám, že pokud by se měly zvyšovat poplatky, mělo by jít o zvýšení mírné a dobře zdůvodněné, ale než by k takovému navýšení vůbec došlo, bylo by vhodné hledat rezervy i uvnitř hospodaření Českého rozhlasu, např. v jeho majetkové struktuře.
• Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?
  • Rozhlas musí zůstat svobodný a nezávislý – a to i finančně – jinak by nemohl být nestranný. Kromě nedostatku financí vidím problém v rozdrobenosti rozhlasu a velkém množství stanic, o kterých široká veřejnost často ani neví. Český rozhlas by se měl zaměřit na tvorbu jednotné a silné značky. Non multa sed multum. Proto je také důležité se ptát na efektivitu systému regionálních stanic a nastavení jejich vztahu k centrále. Rada Českého rozhlasu toto sice nevyřeší, ale je kontrolním orgánem a své podněty může doporučit vedení Českého rozhlasu.
• Je zpravodajství vyvážené a objektivní?
  • Věřím, že Český rozhlas se o to dlouhodobě snaží.
• Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?
  • V působnosti Rady Českého rozhlasu je volba ředitele, projednávání rozpočtu, schvalování programových plánů, odevzdávání zpráv o činnosti, vyřizování dotazů a stížností posluchačů. Zkušenosti s podobnou agendou již mám z Akademické rady AV ČR a z Rady Ústavu pro jazyk český AV ČR. S vyřizováním stížností na veřejnoprávní média mám naopak bohatou zkušenost z jazykové poradny Ústav pro jazyk český. Osobně bych také ráda přispěla ke kultivaci rozhlasového vysílání, a to nejen jazykové.
• Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?
  • Aby Český rozhlas i nadále plnil roli veřejnoprávního média, musí zůstat nezávislý a objektivní. Současný, relativně dobrý stav není samozřejmostí. Veřejnost si zaslouží spolehlivé a srozumitelné informace od důvěryhodného zdroje.
• Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?
  • Co znamená dostatečně? Nežijeme ve vakuu. Každý tlak vzbuzuje protitlak, důležité je zvládnout veškeré tlaky vybalancovat s maximálním úsilím o objektivitu a názorovou vyváženost.

Další

• Je zastánkyni přechylování ženských přijímením, odstraněním vznikají v češtině zmatky. Česká pozice
• Politici by měli být vzorem, ale politický prostor se neustále vulgarizuje. Novinky.cz