Stanislav Staněk

Níže uvedené informace jsme získali z veřejných zdrojů. Pokud jsou v nich faktické nepřesnosti, prosím, kontaktujte nás emailem: info@nfnz.cz. Děkujeme!

Nominující organizace: Komora auditorů České republiky

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru:13  z 18 hlasů 

Základní údaje

• *1968, studoval na VŠE systémové inženýrství (titul ing)
• auditor, působí ve výborech pro audit několika veřejných organizací (NET4GAS s.r.o., Raiffeisenbank a. s., ZOOT a.s. …)
• 24 let působil jako auditor hlavně ve společnosti Deloitte; mezi 2010 až 2018 také ve výkonném výboru Komory auditorů ČR

Názory na ČT a média

Newsroom ČT24 přestavuje kandidáty do mediálních rad:

Rozhovor se Stanislavem Staňkem (sledujte od 7:48)

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• “Do toho započítávám svůj zájem a ochotu účastnit se na práci Rady České televize, byť její záběr je širší než čistě finanční. Nicméně aspoň třetina jejích úkolů se týká ekonomiky a hospodaření a rada by měla mít kompetence v této oblasti.” 
• Za klíčová témata považuje stabilitu a udržitelnost České televize, hospodaření je podle něj deficitní a ČT utrácí víc, než dostává. “To dlouhodobě nemůže fungovat.” 
• Komunikace výsledků ve výročních zprávách je podle něj zavádějící nebo matoucí, nezdůrazňují to, co je důležité – deficit hospodaření. S tím souvisí i hodnocení generálního ředitele za vyrovnané hospodaření, který za něj dostává bonus, což je divné. Je málo se věnovat hospodářským výsledkům jen dvakrát ročně.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• “Jak byste si představoval hloubkový audit hospodaření ČT?” ptá se Tomáš Martínek (Piráti). 
• “ČT je v téhle oblasti kapku přestrukturovaná,” míní kandidát. Rada ČT má svou dozorčí komisi, ČT má oddělení interního auditu. Dozorčí komise do značné míry svou práci dělá. “Kladl bych hlubší dotazy,” slibuje Stanislav Staněk.
• Pavla Golasowská (KDU-ČSL) se ptá na názor na poplatky a případné osvobozování některých skupin obyvatel od jejich placení. 
• “Ta věc má několik rovin. Poplatek je určován zákonem, je to do určité míry politické rozhodnutí, role Rady ČT může být doporučující. Rada může přijít s odůvodněnými návrhy. Hospodaření je deficitní, není dlouhodobě udržitelné, nicméně v tuto chvíli není situace nijak dramatická, při stávajícím poplatku je to ještě několik let udržitelné a pak je otázka, zda nehledat úspory na nákladové straně.”
• Lubomír Španěl (SPD): “Je na ČT něco, co by nemusela vysílat?”
• “To je pro mě velmi těžká otázka, já se na televizi skoro vůbec nedívám,” odpovídá Stanislav Staněk. “Nedokážu to úplně říct, co by neměla vysílat. Zvažoval jsem, zda má smysl kandidovat, když se nedívám na televizi, ale nemám oblíbené pořady ani moderátory, a tak můžu hodnotit zcela nestranně a nezávisle.” Překvapila ho výše personálních nákladů v rozpočtu, detaily jejich rozpadu na jednotlivé programy ovšem nezná. V prvním kole by ho asi tato položka zajímala nejvíc.
• Miroslava Němcová (ODS): “To, že se nedíváte na televizi, považuji za trochu zvláštní a za jistý handicap při výkonu funkce radního. Jak byste vyhodnotil plnění její role z pohledu objektivity a vyváženosti?” 
•  “Nejsem žádný mediální odborník, takže si osobně netroufám říkat, jestli je něco vyvážené nebo nevyvážené. Když poslouchám třeba Radiožurnál, tak to také nedokážu říct, protože v tomhle směru nejsem odborník. Rada ale dostává v tomto směru řadu analýz, které jsou veřejně přístupné a dospěl jsem podle nich k názoru, že v tomto směru problém není,” odpovídá kandidát. Miroslava Němcová (ODS) podotýká, že nelze činnost rady zúžit jen na jeden aspekt.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

• Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?
  • Veřejnoprávní média by měla plnit roli, kterou jim stanovuje zákon. Podle mého názoru ani jinou roli plnit nemohou. Jsem přesvědčen, že stanovenou roli plní v současné době dostatečně.
• Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?
  • Současný model financování prostřednictvím koncesionářských poplatků považuji za nejlepší možnost. Alternativou je pouze vyšší podíl komerčních aktivit nebo přímé financování ze státního rozpočtu. Obě tyto alternativy by vystavovaly veřejnoprávní média partikulárním tlakům. Aktuální výše televizního poplatku je adekvátní, nicméně v horizontu několika málo let nebude postačovat k udržení stávající úrovně služby. Rada ČT by proto měla situaci analyzovat a doporučit případnou úpravu televizního poplatku.
• Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?
  • Za největší problém ve fungování České televize považuji současné deficitní hospodaření. Náklady České televize každoročně přesahují objem vybraných koncesionářských poplatků a rozdíl je pokryt z přebytků, které ČT historicky nashromáždila. Tato situace není dlouhodobě udržitelná, protože historické přebytky budou postupně vyčerpány. Pak bude nutno výrazně snížit náklady, což se pravděpodobně odrazí v kvalitě poskytované služby, nebo zvýšit koncesionářské poplatky.
• Je zpravodajství vyvážené a objektivní?
  • Zpravodajství považuji za vyvážené a objektivní.
• Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?
  • Při svém působení v Radě ČT bych se zaměřoval na oblast hospodaření a financování, protože v této oblasti mohu být, vzhledem k mým znalostem a zkušenostem, nejvíce prospěšný. Podle mého názoru by Rada ČT měla hrát větší roli v dohledu nad hospodařením ČT a věnovat se této otázce častěji než v pololetním rytmu.
• Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?
  • Jako kandidát do Rady České televize nepřicházím s žádnou vlastní vizí budoucnosti ČT. Rada je orgánem kontrolním, nikoli řídícím, a jejím úkolem je tedy kontrolovat, zda vize generálního ředitele naplňuje úkoly veřejné služby, nikoli stanovovat vize vlastní.
• Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?
  • Současný model uspořádání považuji pro veřejnoprávní média z hlediska jejich nezávislosti za uspokojivý. Dokáži si představit dílčí vylepšení např. z hlediska volby a odpovědnosti rady či stanovování koncesionářských poplatků, která by nezávislost posílila. Přitom ale jakákoli úprava vazby veřejnoprávních médií na politickou moc je především politickým rozhodnutím, neboť by vyžadovala úpravu zákona.