Roman Bradáč

Níže uvedené informace jsme získali z veřejných zdrojů. Pokud jsou v nich faktické nepřesnosti, prosím, kontaktujte nás emailem: info@nfnz.cz. Děkujeme!

Nominující organizace: Metropolitní univerzita Praha

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 11 z 18 hlasů 

Základní údaje

  • * 1966, vystudoval kultorologii na Karlově Univerzitě (titul Mgr.)
  • V současnosti učí na Katedře mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a na Vyšší odborné škole publicistiky
  • Od roku 1994 působil v zahraniční redakci ČT jako řadový redaktor, později šéf zahraničního zpravodajství. V letech 2003 až 2008 byl stálým zpravodajem v USA, po návratu se stal ředitelem vnějších vztahů televize. Od listopadu 2009 byl vedoucím sekretariátu generálního ředitele a následně ředitelem zpravodajského kanálu ČT24. 
  • Byl jedním z kandidátů na generálního ředitele ČT, den před nástupem nového ředitele Petra Dvořáka do ČT z televize odešel. V roce 2013 se na několik měsíců stal ředitelem TV Barrandov

Názory na ČT a média

Newsroom ČT24 přestavuje kandidáty do mediálních rad:

Rozhovor s Romanem Bradáčem (sledujte od 3:19)

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz a Blesk.cz ):

  • “Trošku mě zarazilo hospodaření České televize. Sedím tady, protože mě sem v podstatě moji studenti, když mi pustili záznam jakéhosi semináře. Pustil jsem si ho celý a zjistil jsem, že Rada ČT nefunguje, jak by měla, její přístup byl konfrontační, nedobrý až arogantní. Není zatím vidět, v jaké kondici ČT je, ale brzy to vidět bude a je otázka, jestli to nebude pozdě. Kolos jako je ČT nelze zastavit na místě, kdo vám říká, že změní kurz, neříká pravdu.” Přijde mu, že je Rada ČT až příliš na jedné lodi s managementem. 
  • Roman Bradáč není pro zvyšování poplatků, obchodně vidí stále nevyužitý potenciál třeba ve sponzoringu na ČT Sport a další obchodní činnosti. Financování ze státního rozpočtu by muselo být garantované tak, aby se nedalo zneužívat, v některých evropských zemích funguje. Televize se nesmí vnímat jen jako zpravodajství, ale jako normotvorná instituce. Česká televize podle něj občas až příliš akcentuje bavení a sledovanost. Ujišťuje, že by v radě rozhodoval objektivně bez osobních animozit.
  • Roman Bradáč zpochybňuje, jak se využívá finanční rezerva v ČT. “Janeček tam nechal 3,8 miliardy korun, kdyby si každý rok brali 100 milionů, vydrží 38 let. Mluví se tu o výstavbě studia v Brně, ale tu plánoval už Janeček,” říká.

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz a Blesk.cz ):

  • Aleše Juchelku (ANO) zajímá, že hospodaření České televize vždycky skončí s kladnou nulou. 
  • “To je dané zákonem, abychom zůstávali na nule. To, co se dělo v době, kdy byl v managementu Jiří Janeček, bylo správně, dávaly se peníze stranou na horší dobu,” hodnotí Roman Bradáč, který později od února do června 2013 řídil TV Barrandov.
  • „Zvyšování koncesionářských poplatků jde ruku v ruce s tím, jak si definujeme tu veřejnou službu. Jste tedy pro jeho zvyšování?“ zeptal se poslanec Juchelka.
  • „Rozhodně ne,“ odpověděl Bradáč. Podle něj by to bylo zbytečné, ČT podle něj potřebuje s penězi lépe nakládat, ne jich dostávat víc. „V současnosti lidé nemají pocit, že to je jejich televize, a to je další věc, která mi samozřejmě dost zásadně vadí.“ 
  • ČT podle Bradáče třeba málo informuje o věcech, které se dějí v různých krajích, a hodně se soustředí na témata o Praze, což je důvod, proč není u lidi dost oblíbená.
  • Pirátský poslanec Tomáš Martínek poznamenal, že mu přijde, že Bradáč kritizuje ČT hlavně kvůli osobním důvodům. „Já jsem pochopil, že máte negativní vztahy s vedením televize, tak se chci zeptat, jestli byste se v případě zvolení v Radě rozhodoval objektivně a ne na základě osobních averzí,“ dotázal se.
  • „Nikdy jsem to nebral osobně,“ reagoval Bradáč. „Dokonce si myslím, že role generálního ředitele v současném systému není ten hlavní problém,“ dodal s tím, že klíčová je spíš kontrola, kterou chce dělat.

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

  • Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?
    • Na komerčních sděleních nezávisle fungující zdroj informací, vzdělávání a zábavy, který přispívá k dostatečné a nezávislé informovanosti občanů a vytváření alternativního prostředí vůči komerčním sdělovacím prostředkům. A to bez ohledu na zisk. Tuto službu si občané platí. Nepřispívají na předem prohraný konkurenční boj s komercí. Tedy nic nového. Tato definice je už notně vousatá. V ČR je role médií veřejné služby rozmlžená. Každopádně se jedná o službu, což z odvysílaného obsahu není vždy patrné. Problémem je i upřesnění role ČT/ČRo v době digitální a internetové. Společnost se proměňuje, model veřejné služby nikoliv. Obecně lze ale sdělit, že funkci ČT plní. Skutečné plnění je však v nánosech neveřejnoprávních formátů třeba hledat. Méně by bylo více, a určitě by výroba takového obsahu byla levnější.
  • Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?
    • Podle mne je systém i výše poplatku v pořádku. Model je maximálně nezávislý na politické moci. Nakládání s vybranými penězi už je horší.
  • Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?
    • Chybí aktuální definice veřejné služby. A to už nejméně deset roků. Chybí diskuse o tom, co od ČT/ČRo veřejnost očekává. V čem je jedinečnost oproti komerci. V čem je hlavní role. Za to si lidé platí. Je to ještě jejich televize? A nakonec dvě zásadní věci. Kolik taková služba reálně stojí a zda je kontrola nakládání s vybranými penězi dostatečná a účinná. Za mne tedy rozhodně není. A nejde o drobné. Mluvíme o miliardách.
  • Je zpravodajství vyvážené a objektivní?
    • Mluvme o vyváženosti a neutralitě. Objektivita je cíl, o který je třeba stále usilovat. To je úkol pro vedení zpravodajské redakce. V otázce vyváženosti nevidím ve zpravodajských relacích zásadní nedostatky. Chyby, které se zde objevují, nejsou patrně záměrné. Spíše řemeslné. Forma někdy válcuje obsah. Role redaktora předskakuje validitu a srozumitelnost informace. Často vidím i absenci emoční neutrality. Ta je daná jistě i nejistotou a nezralostí některých redaktorů. To však může souviset i s vysokou mírou sebestřednosti, která se už roky v redakci pěstuje. To je však můj pohled zvenku. U publicistických pořadů je otázka vyváženost už složitější. Zde z definice žánru nemusí být nutně vyžadovaná odosobnělost autora a tématu. Případná osobní projekce však nesmí být zakrývaná a vydávaná za postoj neutrální. Novinář se nemůže účelově proměnit v aktivistu a zase nazpátek. To jsou dva odlišné přístupy. Tolik tedy teorie, praxe je žel občas jiná. Komplikovaný je taky výběr témat a obecně dramaturgie některých pořadů. Nemluvě o jejich formální podobě.
  • Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?
    • Sledovat adekvátní využívání vybraných peněz a dohled na jejich proměnu ve veřejnou službu, kterou budou občané schopní přijmout za smysluplnou.
  • Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?
    • Věřím v nezbytnost veřejné služby v médiích. Je to pevná součást demokratického prostředí. Tedy pokud je to vskutku transparentní a účinná služba lidem, kteří si ji platí. Nejde o to, zda veřejná média zachovat. Pochopitelně ano. Jde o to, co mají občanům přinášet a kolik výroba takového obsahu stojí.
  • Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?
    • Nejtěžší otázka. Spíše ano. Ale je přece na koncesionářích, aby na veřejná média a politiky dohlédli. ČT/ČRo je tu pro občany a politici jsou jejich volenými zástupci. Lidi přece nejsou hlupáci. Vidí a slyší. Nezávislost může posílit pouze a jedině větší autorita institucí. A jednou z cest k ní je i transparentnost procesů uvnitř. Tu mají veřejnosti zprostředkovávat též radní, které vybírají poslanci. Fungovat to může. Tedy pokud jsou mezi radními nezávislé osobnosti a zároveň lidi, kteří třeba o fungování televize vědí nebo alespoň chtějí vědět víc a věnují tomu energii a čas. Musí vědět nejen to, kde se přístroj zapíná.

Anketa deníku Echo24:

  • Odpusťte mi, prosím, že se nedržím otázek a ani pokynů ke stručnosti. V nedávné minulosti jsem opakovaně řekl, že nyní není čas na hodnocení činnosti ČT. Klíčové a zásadní je hospodaření této instituce. Tedy ještě přesněji, jde o kontrolu hospodaření. Tady je problém. Pokud se nenajde cesta (a já ji vidím ve změně přístupu Rady ČT za předpokladu, že v ní zasednou odborníci, kteří se mechanizmy uvnitř ČT nebudou muset měsíce učit), pak je o programovém schématu zcela zbytečné mluvit. Totéž platí o Kodexu. K obsahu budou vždy nějaké připomínky, nespokojenost. Tady musí zafungovat profesionalita a z ní plynoucí autorita instituce. A to v dlouhodobém horizontu. Třeba taky vidět a zohlednit, že se zásadně změnilo prostředí. Mnohdy na veřejnou televizi nahlížíme jako v dobách před internetem, před digitalizací. A to je chyba.
  • Obecně mi mnoho let vadí programové soupeření s komerčními stanicemi. Hlavně v programových segmentech, které se podobají. To je boj, který ČT nemůže dlouhodobě vyhrávat. Zdůrazňováním čísel o sledovanosti ČT mnohdy popírá to, co je jejím hlavním cílem. Tedy veřejná služba. Jednoduše: informovat, vzdělávat a až potom bavit. Se zásadním dodatkem: bez ohledu na zisk.
  • Je však řada pořadů, které službu veřejnosti opravdu plní. Některé občas kolísají dramaturgicky, ale cíl je jasný: sloužit veřejnosti, která si tuto službu – byť povinně – musí platit. Co se týká výměny generálního ředitele, to není prioritním tématem. Tam není klíčový problém. Musí být jasné, co dnes společnost od veřejné televize (ale i rozhlasu) očekává a kolik ta služba může stát. Pokud nebude důsledný a stálý dohled na nakládání s vybranými penězi, nemá cenu mluvit o personálních změnách. Ale nevylučuji, že by náprava současného stavu mohla jít ruku v ruce. Petra Dvořáka považuji za velmi dobrého manažera, to prokázal minimálně v čele TV Nova. Naše pohledy na veřejnou službu se ale od počátku liší. Ale nebyl to Petr Dvořák, kdo se zvolil do čela ČT. Byla to Rada ČT v čele s Milanem Uhdem. Jinak Petra Dvořáka osobně neznám, nesloužil jsem v jeho týmu, nechodím s ním na pivo, takže by bylo nespravedlivé kritizovat a hloupé chválit.

Další

  • Nelíbí se mu, co se s ČT děje, Rada ČT nefunguje tak, jak by měla, nedává dostatek nepříjemných otázek vedení (Blesk.cz)
  • ČT špatně hospodaří s penězi, je ale nesmysl chtít ČT jako veřejnoprávní médium rušit, Petr Dvořák ČT neřídí úplně katastrofálně (Blesk.cz)
  • Založení ČT Art a ČT 😀 bylo chybou (Blesk.cz)
  • Plat za působení v radě by věnoval dětským domovům (Blesk.cz)
  • Jako kandidát na ředitele ČT v roce 2011 chtěl modernizovat pořad Události, kladl by důraz na efektivitu výroby pořadů, koncesionářský poplatek by neměl být zvýšen, od soukromých televizí by se ČT1 měla prý odlišovat kvalitou (ČT24.CZ)
  • V době, kdy kandidoval na ředitele ČT ho kritizovala odborová organizace ČT, podle ní byl Bradáč členem týmu ředitele Janečka, který přispíval k destabilizaci a komercionalizaci televize veřejné služby, uvnitř ČT neměl prý absolutně žádný kredit. Podle Bradáče byli autoři kritiky frustrovaní z toho, že volba nedopadla podle jejich představ. ČT24.CZ
  • Václav Moravec Bradáče kritizoval za údajně špatné vedení stanice ČT24 a podíl na klesající sledovanosti. Bradáč označil Moravce za sebestředného. iHNED
  • Podporoval spravedlivější zobrazování Romů v médiích. Romea.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Previous article

Jiří Šlégr

Next article

Marek Hladký