Martin Schmarcz

Níže uvedené informace jsme získali z veřejných zdrojů. Pokud jsou v nich faktické nepřesnosti, prosím, kontaktujte nás emailem: info@nfnz.cz. Děkujeme!

Nominující organizace: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 14  z 18 hlasů 

Základní údaje

• *1974, vystudoval MFF UK v oboru chemické fyziky (titul Mgr.)
• Politický komentátor, spolupracovník info.cz
• dřív působil jako PR a politický poradce pro Miroslava Topolánka, Pavla Fischera, Pavla Bělobrádka,  šéfredaktor týdeníku Profit, redaktor ČT, komentátor LN a MFD
• Profil na LinkedIn

Názory na ČT a média

Newsroom ČT24 přestavuje kandidáty do mediálních rad:

Rozhovor s Martinem Schmarczem

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• “Program, se kterým kandiduji, má tři základní body: důvěra, reprezentace, profesionalita. Co se týká důvěry, 14 let jsem pracoval v médiích, 14 let jsem pracoval v politice a vím, že mnoho konfliktů vzniká z nekomunikace,” vysvětluje kandidát. Je důležité odstraňovat napětí a nedůvěru. Základem je tedy dobrý kodex. 
• Co se týče reprezentace, je přesvědčen, že volba členů rady parlamentem je nejlepší ze všech špatných. Německý model nominujících organizací by k nám nešel vzhledem ke struktuře občanské společnosti převzít. Politici jsou nominováni voliči a rada se zodpovídá voličům-koncesionářům. “Za každým z poslanců je volič a tomu já se zodpovídám.” 
• Je schopen v Radě ČT reprezentovat odbornou mediální sféru, politický pohled – “skoro všechno je politika, politický pohled je důležitý i v radě”, univerzitu. Česká televize nesmí být jen českou televizí, musí překročit hranice, musí být širší paleta názorů. Profesionalita je v pluralitě a neutralitě.
• “Jedním z prvních úkolů rady by mělo být sestavit výhled dlouhodobě udržitelného hospodaření ČT,” míní kandidát. “Způsob financování by měl pak projít parlamentem. Parlament určuje ekonomické podmínky, výši poplatků. Je potřeba na to myslet dlouhodobě, ne jenom co bude za dva, tři, čtyři roky.” V hospodaření se musí jít “do střev”, rozumět tomu, co kolik má stát a jak se to má dělat.
• Mzdy redaktorů by měly být klidně veřejné, stejně jako je zveřejnila BBC. “Chci otevřenou společnost. Dělám nějakou práci a ten plat si obhájím.”

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• Aleš Juchelka (ANO): “Byl jste v roce 2000 členem spacákové revoluce. Jak se váš názor na ČT posunul?”
• Martin Schmarcz: “Moje názory se neposouvají, jsem konzervativec, posouvá se ta situace. Krize nevznikla z toho, že by se sešel Zeman s Klausem. Ani z toho, že se změnil generální ředitel. Vznikla z toho, že do Rady ČT byli zvoleni lidé, kteří vyhlašovali, že tu televizi zničí a ředitele vybírali přes noc. Podle nás selhala rada jako mediátor mezi televizí a politiky, rada nemá dopustit, aby došlo ke krizi důvěry. Protože když k ní dojde, už to nezastavíte.”
• Patrik Nacher (ANO): “Hrozí teď znovu, že by se mělo v ČT spacákovat? A jak byste řešil výdajovou stránku televize, aby byla dlouhodobě udržitelná?”
• Martin Schmarcz: “Byl jsem to já, kdo vyhazoval politiky ze spacáků, neměli tam co dělat. A jestli se to může opakovat? To záleží na vás, koho zvolíte. Primárně to asi nehrozí, bylo by to zbytečné, většina novinářů v televizi chce klid a dělat svou práci. K výdajům, ředitel může klidně zrušit ČT Sport, stojí kolem miliardy, nebude podpora sportu, a je na poslancích, jestli by to vadilo nebo nevadilo. Další možnost je vlastní tvorba, nebo studia Ostrava a Brno, která jsou drahá a stejně jsou studia, která by je nahradila.”

Anketa deníku Echo24:

• Jak nyní hodnotíte programovou nabídku televize? Máte k ní nějaké výhrady?
  • ČT především dokáže, vzhledem k prostředkům, které má k dispozici, vyrábět velké množství vlastní tvorby ve slušné kvalitě. Toto by se mělo zachovat, jiné středoevropské veřejnoprávní televize jsou na tom hůře. ČT také díky kanálu ČT Sport podporuje domácí kluby, neboť vysílá a platí svazům za práva u soutěží, kde by se to komerčním televizím nevyplatilo. Jakkoli se najdou kritici, kteří tvrdí, že vlastní veřejnoprávní služba nemá zahrnovat sport, či například soutěže typu “StarDance”, či “Peče celá země”, je třeba vidět, že právě tyto pořady spolu s dramatickou tvorbou zajišťují, že ČT pravidelně sleduje 80 % koncesionářů. Každý si za ČT platí a má tedy nárok na pořad, který ho zaujme, a ne všichni se zajímají pouze o náročné pořady a dokumenty, případně o zpravodajství. Výhrady mám ke zpravodajství a publicistice. Ani ne tak k tomu, co v nich je, ale k tomu, co tam není. ČT 24 je na české poměry kvalitní zpravodajský kanál, nicméně prostor ke zlepšení zde podle mého názoru existuje. Podle mě chybí větší pluralita jak co se týká vysílaných názorů a postojů, tak ve složení redakce.
  • Pokud typickým redaktorem či moderátorem zpravodajství ČT je dnes spíše mladý městský liberál, je logické, že se s ní obtížněji ztotožňují konzervativní senioři z periferie (což u dramatické a zábavní tvorby neplatí). ČT by se měla zamyslet nad tím, jak se stát i ve zpravodajství televizí pro všechny. Což znamená dostat do redakce také lidi vyššího věku a s rozličnými světonázory, nedělat hlavní debaty pouze z Prahy, zapojit daleko více hlas regionů a zamyslet se nad tím, co programově nabídnout seniorům. Pokud má dnes řada lidí, kteří volili strany současné vládní koalice, pocit, že ČT je “opoziční” stanicí, není to dle mého názoru dáno tím, že by redakce skutečně vědomě podporovala opozici, ale objektivně – personálním obsazením s určitým vyhraněným a v zásadě redakčně sdíleným světonázorem, s nímž se prostě tito voliči neztotožňují a dávají proto přednost zpravodajství TV Nova a Prima. Ty si přitom mohou dovolit cílit primárně na určité skupiny, ale ČT musí být neutrální a pro všechny. Dále by se měla ČT ve své nabídce přizpůsobit digitálnímu věku a novým technologiím, jinak přijde pro změnu o mladou generaci, která používá ke svému informování i zábavě technologické platformy a ne už tolik obrazovku.
• V působnosti Rady ČT je předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize. Měl by se podle Vás nějak změnit Kodex ČT?
  • Především schvaluji interní předpis ČT, jímž upravila vystupování redaktorů a moderátorů na sociálních sítích. Emocionální a expresivní vyjadřování k záležitostem a lidem, o nichž ČT vysílá, totiž zpochybňují neutralitu a respekt k názorové pluralitě, což jsou základní hodnoty veřejnoprávní práce. Dále si myslím, že ČT by měla mít tvrdší pravidla pro přebírání cizích příspěvků a caus. V zásadě by mělo platit, že si vždy sama vše ověří. Jestliže investigativní novináři soukromých médií mají nižší profesní standardy, nelze pravidla ČT obejít tím, že se odkáži na toto cizí médium a odvysílám nedostatečně vyzdrojovanou, popřípadě přímo předpojatou a jednostranně podanou causu.
  • Určitě bych se zajímal také o ochranu soukromí. Jde o základní občanskou svobodu, která je z principu nadřazena právu na informace (jež je právem odvozeným) a přitom je dlouhodobě českými médii pošlapávána. Obecně ještě důležitější než sám text kodexu je vynucování jeho dodržování. To totiž chrání obě strany – jak ty, kteří se stanou objektem zájmu ČT, tak samotné redaktory. Pokud bude existovat důvěra v samoregulaci, omezí se politické tlaky na ČT.
• Jste spokojen s prací ředitele ČT Petra Dvořáka? Pokud ne, navrhoval byste Radě ČT výměnu v této funkci?
  • Nepovažuji za slušné, aby někdo, kdo ještě vůbec nebyl zvolen do Rady ČT, vyslovoval kategorické soudy o práci generálního ředitele a jeho setrvání ve funkci. Pokud budu zvolen, mám jasno v tom, jaké úkoly by Rada měla řediteli ČT zadat a snažil bych se je prosadit. Je evidentní, že ČT potřebuje obnovit důvěru směrem k veřejnosti, co se týká jejího financování. Proto by ředitel (spolu s Radou) měli navrhnout v několika variantách model dlouhodobě udržitelného financování (je známo, že ČT brzy dojde “polštář”, který vytvořilo poslední zvýšení koncesionářských poplatků z roku 2008). Za druhé je třeba prověřit náklady jednotlivých složek ČT a porovnat je i se soukromými televizemi, případně odstranit neefektivity. Za třetí je nutné jednoznačně potvrdit, či vyvrátit stížnosti na nehospodárné nakládání s prostředky u konkrétních projektů a případně zjednat nápravu.
  • Je zkrátka třeba mít ekonomicky čistý stůl a získat v tomto důvěru parlamentu, protože ten svrchovaně rozhoduje o financování ČT. Samozřejmě v zastoupení koncesionářů, což je třeba plně respektovat.
  • Rovněž bych se zaměřil na zmíněnou pluralitu a neutralitu zpravodajství (což jsou přesnější termíny, než obvykle používané objektivita a vyváženost, jež sice obsahuje zákon o ČT, leč jsou poněkud “gumové”) a na kodex a etické otázky. Pokud bych byl zvolen a pokud by rada následně tyto úkoly uložila řediteli ČT, dovolil bych si ho hodnotit až na základě jejich plnění, či neplnění.

Další

• Chce silnou a pluralitní veřejnoprávní TV (info.cz)
• Je úzce napojen na konkrétní politiky a politické strany odkaz (Podle §4 zák. 483/1991 Sb totiž Rada skrze členy uplatňuje “právo veřejnosti na kontrolu činnosti”. Podle §5 “Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů.”)
• Nerozumím pravičákům, kteří se radují z propadu ČSSD. Osud demokratů všech barev jsou spojité nádoby. (info.cz)