Jiří Schwarz

Níže uvedené informace jsme získali z veřejných zdrojů. Pokud jsou v nich faktické nepřesnosti, prosím, kontaktujte nás emailem: info@nfnz.cz. Děkujeme!

Nominující organizace: Anglo-americká vysoká škola, z.ú. 

Počet hlasů v prvním kole volby volebního výboru: 16  z 18 hlasů 

Základní údaje

• *1960, v roce 2003 získal docenturu na VŠE ( tituly doc., ing. , CSc.)
• Ekonom a manažer
• od roku 2015 ředitel Centra ekonomických a tržních analýz, z.ú.
• předseda Správní rady Anglo-Americké Univerzity, člen dozorčí rady Expobank a.s. a Vědecké rady, Institut de Recherches Economiques et Fiscales
• zakladatel a bývalý ředitel Liberálního institutu, děkan Národohospodářské fakulty VŠE, 2009 až 2013 člen NERV, katolík, před listopadem 89 byl pět let členem KSČ
• Profil na Wikipedii

Názory na ČT a média

Newsroom ČT24 přestavuje kandidáty do mediálních rad:

Rozhovor s Jiřím Schwarzem (sledujte od 5:45)

Prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• 30 let se živil jako akademický ekonom, v posledních pěti letech spíše jako praktický ekonom. 
• V roce 2004 kandidoval v Novém Jičíně sám, bez podpory politického subjektu, do Senátu, skončil tehdy třetí. Do roku 1989 byl pět let členem KSČ, poté už v žádné politické straně nebyl. 
• “Když poslanecká sněmovna opakovaně neschválila výroční zprávu ČT a poté rada neschválila rozpočet na rok 2020, začalo mě to zajímat. To je závažná věc, která se tu řadu let nestala,” líčí ekonom, podle kterého rozpočet ČT představuje co do velikosti 0,5 procenta rozpočtu České republiky. 
• Navrhoval by indexaci poplatků, kvůli inflaci se hodnota poplatků snížila o 20 procent, to by zahýbalo s hospodařením jakékoliv firmy. Valorizace by mohla být co pět let a reflektovat tak reálný ekonomický svět. Tématem pro něj je také Fond televizních poplatků a jeho čerpání. “Určitě je nezbytné na tom fondu nějaké prostředky uchovat, měly by tvořit 10-15 % rozpočtu televize, to odpovídá i příjmům televize z reklam. ČT není ohrožena krizí, má zajištěný příjem.”

Otázky ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):

• Patrika Nachera (ANO) zajímá tradičně, jak by kandidát šetřil na nákladové stránce. 
• “Největší část nákladů představují mzdové náklady, pak náklady na výrobu. Se mzdovými náklady se nic zásadního nedá dělat, leda by měl někdo odvahu přistoupit na radikální snížení počtu zaměstnanců, ale k tomu nevidím vážný důvod. A co se týče výroby, záleží na definici veřejnoprávnosti. Není to bible ani talmud, mění se v čase,” odpovídá kandidát. ČT nemá soutěžit se soukromými televizemi o počet diváků, tím ztrácí svou veřejnoprávnost. Pokud bude kladen důraz na veřejnoprávnost, tak musí zůstat ostravská i brněnská redakce, musí být silné regionální zpravodajství.
• Lubomír Španěl (SPD): “135 korun poplatku není nic moc, není to velká položka. Proč se tedy politici bojí tyto poplatky zvednout? Není to tím, že poklesla důvěra v tuto instituci?”
• “To nevím, zda se pořádají nějaké průzkumy měřící důvěru občanů v ČT. Je to proto, že případné zvýšení je prostě nepopulární, jako jakékoliv zvýšení. Vyvolává diskusi o příčině. Z toho důvodu navrhuji indexaci, tím se vyhnete nepříjemným debatám. Řešením není převedení financování pod státní rozpočet.”

Odpovědi na dotazník Rekonstrukce státu

• Jakou roli by měla veřejnoprávní média plnit? Plní ji v současnosti dostatečně?
  • Poskytovat relevantní, aktuální a maximálně objektivní informace o událostech z domova a ze zahraničí s potenciálem ovlivňovat současný život české společnosti a její budoucí vývoj.
• Souhlasíte se současným modelem a současnou výší koncesionářských poplatků? Pokud ne, co byste změnil/a?
  • Ano, za předpokladu bezodkladného zahájení veřejné debaty o indexaci koncesionářských poplatků, jejichž zavedením by se do podstatné části rozpočtových příjmů veřejnoprávní televize promítaly reálné změny cenové hladiny.
• Jaký největší problém spatřujete ve fungování ČT/ČRo?
  • V soustředění se na konkurenční boj se soukromými televizemi o diváka se záměrem maximalizovat sledovanost.
• Je zpravodajství vyvážené a objektivní?
  • Zprostředkovaná informace je vždy ovlivněna jejím tvůrcem a o výběru zpráv k vysíláni rozhoduje editor. Tzn., že vyváženost a objektivita závisí na individuálním (subjektivním) přístupu redaktora a editora. Podobně subjektivní charakter má každé individuální rozhodování o úrovni vyváženosti a objektivity ČT. Osobně si na vyváženost a objektivitu ČT nestěžuji, ale vedení zpravodajství by se mělo zabývat seriozními argumenty těch, co tak činí.
• Na jaké téma se při svém působení v radě chcete zaměřit?
  • Na tvorbu a čerpání rozpočtu ČT.
• Jaká je Vaše vize pro budoucnost ČT/ČRo?
  • Důvěryhodné a renomované veřejnoprávní médium poskytující relevantní, aktuální, maximálně objektivní a hodnotné informace, jejichž spotřebou roste vzdělanost jejich diváků.
• Jsou podle Vás dnes veřejnoprávní média dostatečně nezávislá na politické moci? Nebo by bylo třeba tuto nezávislost posílit?
  • Ano, veřejnoprávní média jsou v současnosti dostatečně nezávislá na politické moci, přičemž například česká televize je na politické moci méně závislá než ČTK dle kritéria podávání nominací na členství v radách těchto veřejnoprávních médií.

Anketa deníku Echo24:

• Jak nyní hodnotíte programovou nabídku televize?
  • ČT se svou programovou nabídkou představuje silnou veřejnoprávní televizní flotilu s vlajkovou lodí ČT 1, jež je málo výrazná.
• Máte k ní nějaké výhrady?
  • Program ČT 1 ve snaze uspět v divácké sledovanosti v konkurenci komerčních televizí tomu podřizuje skladbu a výběr pořadů, které se stále méně liší od pořadů vysílaných komerčními televizemi. Posláním veřejnoprávní televize není konkurovat soukromým televizím svou sledovaností. Na ČT 1 to nedává ani dobrý ekonomický smysl, když na tomto programu se reklama, až na přesně stanovené výjimky, nesmí vysílat.
• Měl by se podle Vás nějak změnit Kodex ČT?
  • Kodex je pro ČT stejně významným dokumentem jako ústava pro společnost. Jakékoli změny ústavy nerovně dopadají na jednotlivé sociální a zájmové skupiny a vrstvy společnosti, proto je společnost na změny tohoto základního dokumentu velmi citlivá. Totéž platí pro Kodex ČT, jehož znění a změny schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Z tohoto důvodu by jakékoli změny kodexu ČT měly být předmětem široké a hluboké diskuse a výsledkem společenského konsenzu.
• Jste spokojen s prací ředitele ČT Petra Dvořáka?
  • Na tuto otázku nejsem z důvodu nedostatku relevantních informací schopen nyní odpovědět. Za předpokladu, že získám důvěru Poslanecké sněmovny a budu se moci stát členem Rady ČT, důkladně se seznámím s jeho působením ve funkci ředitele a poté Vám sdělím svůj názor.
• Pokud ne, navrhoval byste Radě ČT výměnu v této funkci?
  • Pokud by ředitel ČT neplnil odpovědně své manažerské povinnosti a povinnosti vyplývající ze zákona o ČT, navrhl bych v Radě ČT řešení vedoucí k nápravě.