O mediálních radách

Mediální rady – Rada České televize, Rada Českého rozhlasu, Rada České tiskové kanceláře – jsou podle zákona kontrolní orgány, které vykonávají kontrolu činnosti médií veřejné služby, zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je státní úřad, který dohlíží na dodržování zákona napříč mediálním trhem a uděluje například licence pro vysílání soukromých stanic.

Členy do mediálních rad volí hlasováním Poslanecká sněmovna a Senát. Kandidáty do Rady ČTK a RRTV navrhují přímo poslanecké kluby, zatímco kandidáty do Rady ČT a ČRo navrhují “organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy”, které existují alespoň 10 let.  

Proč nás to má zajímat?

Zákon sice stanovuje, že nominovat členy a členky do Rady ČT a Rady ČRo mohou organizace a sdružení představující „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“, v praxi to však často vypadá jinak.

Občanské nominace často slouží zákonodárcům k tomu, jak do rad prosadit své lidi. Tím se Rada ČT a Rada ČRo stávají zpolitizovanými institucemi sloužícími k prosazování politických zájmů, což je v rozporu s posláním i kodexem veřejnoprávních institucí. Proto je potřebné, aby v radách byla zajištěna pluralita. 

Mediálním radám, ovládaným příznivci určitého politického spektra, hrozí porušování zákonného ustanovení v “poskytování objektivních a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“.

Rady ČT a ČRo mají pravomoc volit a odvolávat statutárního zástupce, čímž mohou výrazně ovlivnit zpravodajství.

Odkazy a dokumenty

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 

Rada Českého rozhlasu

Rada České televize

Rada ČTK

Zákon č. 483/1991 Sb.Zákon o České televizi

Zákon č. 484/1991 Sb. Zákon o Českém rozhlasu

Zákon č. 517/1992 Sb. Zákon o České tiskové kanceláři

Milan Šmíd: Mediální rady včera a dnes

MENU